http://www.youtube.com/watch?v=IYFz1am9OO4
"I´ll be your mirror"

... to je odkaz.

dycky když si uvědomim, že už umřel. trochu mě to zaskočí. jako... dyť to nedovysvětlil. ale pak mi dojde že vlastně asi jo. jen to ještě nechápu. vlastně asi chápu, ale zkušenost ještě neni hotová a já prostě musim ještě ujít pár kroků na pahejlech.
je třeba to dodělat. vzdát se jedna věc. ale odevzdat se realitě je věc druhá. zajatci mají víru. a nebo umírají. a já sem zajatcem, sebe sama a pomalu víru ztrácím.
snažit se zabít vlastní víru je jako zabíjet sebe sama. to prostě neni cesta. a pustit se ze zajetí taky nemohu, protože nedaleko zuří válka a zanedlouho bych mohl můj bývalý zajatec zajmout, nebo zabít mě.

válka je dycky chyba, a tak i válka v jednom člověku, je špatná věc. zničující a nenávratná stopa v historii. nevim jak končí války. jeden prohraje? myslim že ve válce prohrávají všichni.

nevim co mam udělat. nevim co musim udělat. poučka radí trpělivost. pain is better than numb...
ale ze zkušenosti vím že tak to u mě nefunguje. když je klíč dostatečně srozumitelný, dokážu uletět světelný roky za půl minuty!
fuck this, i want to fly again!
někde něco ignoruju. todle přece neni nemoc. to je pomýlení. to neni osud, to je slepá ulička. strašně špatně snáším ignoranci, uplně nejhůř tu vlastní.

vyplouvaj hrozný hloubky a dálky mojí duše, vynořujou se otrávený na pobřeží a já se je snažim léčit a strkat zpátky. jako kdyby vaše hlava byla špalek prolezlej červotočem... chodbičky a kumůrky. a vy nevíte kde co je, nemáte ponětí o struktuře, její hloubce a hustotě. buď špalek rozsekáte na malý kousky... a nebo do chodbiček nalijete kyselinu.
a skrze bolest, kdy máte pocit že hoří vaše nitro, si dovedete udělat docela dobrej přehled o tom kde co máte a jaký je vlastně mapa vaší duše. kyselina časem vyčpí a červotoč se vzchopí. pak se budete dál vyvíjet. a budete mít aspoň dobrou představu kde co ve vás je. musí to přece bejt k něčemu dobrý todle.

dneska poslední den ubíjejícího klidu. zejtra první ze čtyř tréninků. doufam že rovnou zejtra dostanu do držky a do těla dost aby mě zahltil pocitem vnějšku a nemusel sem se zabejvat tim shitem vevnitř. po pátku už si tři dny bez bolesti a potu nedovolim. je to příliš. mam kam jít trénovat. pudu. natažený věci nebo ne... to se dycky hojí rychle a nebolí to tolik.
jak sem se dostal do tohodle stavu... ignorance. ... je to to co mě z něj zase dostane? dycky aspoň na chvíli... což je pro mě v tudle chvíli víc než dost. ne, to neni ignorance, to je únik. ale nic lepšího mě teď nenapadá.

dycky když mam pocit že sem našel rovnováhu a pokusim se pohnout, propadnu se několik pater dolu.
už aby tu bylo to dno od kterýho se půjde odrazit!

FUCK me sideways! ... ! skull fuck arse!!!
:-D nevim jestli se zlobim, nebo jestli je mi smutno. nevim jestli sem nešťastnej nebo jakej. je to špatný. na jednu stranu je to stimulující uplně novym způsobem (pojďme hledat klady!) na druhou, je to válka.

...this also shall pass.
i wish i had that ring.