if my dreams supply me with what i currently miss in my life, does it mean I truly love myself?

and it wasnt about sex... but there was part of it about soccer. but it was late in the morning. brain warm up procedure I call it. I´m having those quite regulary these days. It always make my brain run like while playing some action PC game. and then i wake up... it took some getting used to.
and no, im not going to write about what i miss in my life lately.

last thought for today: I was told yesterday, that i´am big, "mohutnej" he said really. by a guy that does boxing lessons i´am attending from time to time..till than, when it got to describing my stature, it was always small "drobnej" really.
i guess i´m changing a lot lately. would be nice if i finally could grow a strong beard :-D

slowly slowly catchy monkey

pomalu vše začíná dávat smysl... jsem na sebe hrdý že sem dovedl čekat, a to bylo všechno proti mě.
už to bylo nějakou dobu na spadnutí, ono porozumění poslední nitce. nezdá se to teď zdaleka tak složitý, ale tak to bejvá. věci sou jednoduchý když jim jeden rozumí... dokud mu přídou složitý, tak jim nerozumí úplně, potažmo vůbec.
stalo se to před hodinkou nebo dvěma ... ale nechce se mi psát jak... stejně to byla jenom poslední indýcie... taková ta dokopávací, když už je to strašně obvious a nezbyde nž pristoupit k pregnantní ilustraci.

dalo by se říct že o sobě vim zase o něco víc. ale vzhledem k tomu že sem každým dnem víc... vlastně percentuelně vím stále stejně, potažmo o malou kapku víc... v poslední době sem víc a víc mnohem víc než kdy dřív (víc ve smyslu smyslu nežly hodnoty, ve smyslu neustálé změny skrze poznávání, směrem kupředu)
a to je důvod několika předešlých rozzlobených příspěvků. kdy sem prostě nestíhal rozumově vstřebávat... někdo by řekl že to přece neni tak podstatný. ale jsem vyznavačem sebekontroly a považuji se za velice nebezpečnýho tvora. (ne jako že se umim prát a přimět sloupy plakat... spíš jako že sem !člověk!)
a pak, když to vemu kolem a kolem, tak mi asi nikdy nic nepřinášelo takový uspokojení jako chápání věcí a lidí a čehokoli...

je to dobrá zpráva v tom, že můžu dál, konečně zase můžu aplikovat a osvojovat si.. bejt zase o něco víc sám sebou (tim dobrym způsobem, ne tim jak to prezentujou v televizi).
špatná v tom, že zase nějakou dobu nejspíš nic nenapíšu, sem. pokud nepříde záznam cesty a nějakej výstup... ale to nebejvá dycky. a nebo se mi zase přihodí něco úžasnýho...

tedy zatím, snad né na dlouho (nebo snad ano na dlouho?! sem zvědavej co mě dostane příště, třeba to bude něco hezkýho! naděje platí poslední) a dobrou noc

tak se stačilo vyspat

sem fajn and funny.
dneska sem někde něco zaslech a špatně si to vyložil. bylo to něco mimo, co se mě nemělo týkat a netýkalo. a nejsem si jistej jestli sem to skutečně slyšel nebo si to jenom myslel. ale bylo to na celkem rušnym místě, takže mi nejspíš nešíbe.
vcelku mě to pobavilo, v tom smyslu že kdybych byl připravenej předstírat zaujetí, mohlo se mě to i dotknout... ne, vážně, občas se stane že se mě něco dotkne... mám na to důkazy... někde.
Ale! nejspíš sem slyšel něco co sem už dlouho očekával že uslyšim, ne vědomě. Ale! podvědomí by takovýhle věci nemělo bejt schopný, bez poruchy... ale to je polemika o hovně, všem je jasný že sem blázen a nám co víme že nejsem, je jasný že jako jeden skončim (ne, to je přenošená stará sebeobraná maska. dnes už vím že sem jeden z nejpříčetnějších :-D.... :-D..ou)
anyway... co to bylo je věc mezi mým vědomím a podvědomím... (chtěl sem říct mezi mnou a mým podvědomím... ale to už fakt zní šíleně)
každopádně sem skončil nad úvahou, jestli sem dostatečně bezcitnej abych nemusel žít v celibátu. samozřejmě je to věc těžce vytržená z konceptu.  celibát měl bejt druhým extrémem
...............................................................

už se mi zase nelíbí co píšu... jako záznam stavu to snad stačí...
čekám na zázrak, řeklbych, nebo potřebuju obejmout, nebo rozbít držku.

zvyk sem si na velký změny, objevy. (a na velký obědy :-D) a strašně sem si roztočil vrtulku, a už se zase nic neděje (relatively speaking)... je párvěcí co by ji uživilo, ale netroufám si vrhnout se na ně... nesmí se mi TO stát potřetí.
chtělo by zvednout kotvu, vydat se někam kde nebudu všemu rozumět, někam daleko.
mám trochu pocit že se to stane samo od sebe (...)... a nebudu moct zpátky. asi mě to bude štvát.
...............................................................

už zase. dneska sem neměl nic psát.
sem v poslední době občas nevěrný svému blogu. popisuju stohy papírů obsahem svého vědomí a strkám si je do tažky. píšu si to anglicky (z toho by jistě šlo mnohé vyvozovat... ale de nejvíc o to že v práci neumí anglicky nikdo než já... dostatečně, a já to píšu s přestávkama a nechávám to na stole) ... myslim že bude zajímavý až si to zpětně přečtu, a přeložím to do češtiny, písemně, s tím přišel aldy :-) docela se těšim
_______

and yet, i get bored so easily. i wish, sometimes, i could feel dumb again. though i can´t afford it really... i need to be efficient. adult man i´m. is this how fearless get afraid?

just got visit by my mother... she is one of those people interested in me being interested in them, while knowing shit about me. yet she loves me so very much. i presume, that it´s one of those things, i´ll never be capable to understand.
but this one bothers me the least ....

v poslední době se občas fakt vůbec nepoznávam. až tak jako že WTF?! ... v tom smyslu, že si nedovedu vysvětlit kde se to ve mě bere... dycky sem dokázal reagovat spontálně, originálně a překvapivě... už je to až tak originální a překvapivý že to sám nechytam... ne že by to bylo nesrozumitlný... je to často srozumitelnější než to bejvalo dřív... spíš je to prostě něco co by člověk, kterým sem, neřekl. naštěstí ne dycky ve zlym... ale většinou jo.
musel sem někde ztratit nit s tim kdo sem. může to bejt tim že sem v poslední době relativně nešťastnej a potažmo rozzlobenej...
(nešťastnej... to je super... lepší než pseudošťastnej... člověk aspoň má pocit že je sám sebou a něco se učí. vim čim to je a vim jak z toho ven, sice nevim jak na to, ale to je otázka času. to s tim rozzlobením moc nechápu, ale asi je to něco o nevybytí.. a ještě nějaká základní blbost)
je to takový romantický tendle smutek, když o tom teď přemejšlim... jen kdybych se nemusel bát že mě postupně všichni začnou nenávidět... a co víc, že mi to bude uplně jedno.
______________
kdybych aspoň nebyl takovej medovej sráč. sem ta sebevědomá svině, kerýma sem dycky pohrdal. ty co vypadaj jako že po konfliktu skrytě toužej.... nebo se tak aspoň cejtim. lidi na mě tak zatim nereagujou... (až na některý ženský... co po tom letěj... nebo po čem). a možná se prostě o něco víc zlobim na sebe než na zbytek světa.. to se na sebe pak zlobim fakt dost.
a možná by taky stačil se občas trochu vyspat... takže du na to.