časy

(z mobilu jako většina mých fotek a těch co zde prezentuji- můj bratr adam, ještě když neměl na džínsce nápis jimi hendrix forever. bylo to na chatě, kopec nad myšticemi)

o přednosti z prava

toho neni moc co psát. byla to jediná věc co mi neska ujela. mezi domkama. ale jinak sem jel báječně, nebrzdil sem provoz ačkoli sem jel podle předpisů, nesahal mi na volant a nedělal sem žádný chyby všeobecně.
včera sem jel 110na dálnici a už se i na křižovatkách nerozjíždim pomalejc než ostatní. k tomu mě to ještě baví. už za sebou budu mít polovinu jízdních hodin a má zkouška se plánuje na 14.prosinec.
jezdím se škodou octavia, nafta a 66kw. je to paráda, vypadá dobře, je pohodlná a lehce zvladatelná. jen ten sloupek je vobčas trochu velkej. chtěl bych jí někdy skusit bez toho chlápka co mě furt připomíná že nespěcháme.

koupil sem si druhý nunchaky. stejný jako ty první záměrně abych mohl cvičit se dvěma zároveň. je to větší fuška než by člověk co umí s jedněma řekl. ... to jako že s jedněma už si docela věřim. někdy něco třeba natočim a budu se tim tady vychloubat. je to zábavná věc tydle nunchaky, jen to někdy trochu bolí, neska sem si dal pekelně do brňavky až sem si vspoměl na dolomity.

zítra a nejpozději snad ve středu budu mít nový počítač. dle všeho děsivé dělo, čtyřjádrový procesor, čtyřgigová ramka a 512ka grafika. potřebuju to do školy. fakt.
dělám víc a víc s třidéčkem a noťásek už to nestíhá a to dělam zatim jen v autocadu 07.
ten nový by měl tvrdě potírat cad09, cinemu, max a další, možná něco skusim i s rinocerosem.

a pak ty hry no, ale nebudu to přehánět... fakt ne, umřel bych. ale těšim se že bude odpovídat rychle, nebude se sekat video když si k tomu spustim render a nabudu muset každej dez vybalovat a zabalovat notebook. půl tera na disku a tak... prostě teču. zejtra začne nová etapa mé designérské a grafické... onanie?

dospěl čas a můžu to tu zmínit. začal sem cvičit, opět, konečně, zase pravidelně cvičím, konec hnilobě, dokázal sem to. pravidelně si udělám po ránu čas a zacvičím si, zezačátku to byla křeč ale teď je to osvěžující.

poslechl sem si neska co řekl pan václav havel o radaru do televize. je to chytrej člověk a má zdravej rozum a moc si ho vážím a chtěl bych ho za třetího dědečka a chtěl bych mu cuchat kadeře.. ale fakt .... je to frajer, udělalo mi to moc dobře.

________

život de dál a já du taky, někdy bych si chtěl bejt jistej že to co nachám za sebou mi to odpustí. dost často zanechávám v čase i sám sebe.

roční období jsou fascinující a to co ohledně nich cítím jim na tom tak jedině přidá

složení výrobku:

osobnost člověka je tvořena vzpomínkami.

osobnost je paměť.
spoustu ze vzpomínek ze kterých je člověk upleten si ani nemusí pomatovat.
pro sebe samotného je člověk osoba se kterou tráví svůj život a důležité je aby si uvědomil že je sám se sebou nebo snad sám sebou. pak přes to hluché místo ve výhledu teprve dokáže spatřit okolí, přestane se trápit okoukanou siluetou kohosi ve svém životě a soustředí se na "hvězdy"

"don´t focus on the pointing finger, or you miss all the heavenly glory" - bruce lee, enter the dragon
(nejsem si jistej zněním, už je to chvíli co sem to viděl a nechci po tom pátrat... důležitej je obsah)

tehdy v sobě člověk konečně spatří sám sebe a může začít v dlouhé cestě pochopení sebe a druhých. nebo i v očích druhých je jeden tvořen výhradně vzpomínkami a ne jenom na něj přímo, však i na malé zmínky o něm ba dokonce tvar lícní kosti může v paměti druhého vyvolat něco vdáleného a nesouvisejícího.

kdykoli mluví spolu dva lidé jde o komunikaci nejméně čtyř osob: prvý, ten jak si prvého druhý představuje, druhý a druhý v očích prvého. (pak ještě jak si prvý myslí že jej vidí druhý a ....)
(abych pravdu řekl tak tento odstavec sem se trochu inspiroval od pána jménem- don miguel ruiz)

proto je komunikace dvou lidí složitější než by se zdála a pokud se do hovorů připlete "prvý tak jak vidí sám sebe" začíná to bejt zmatek. ale to už bych odbíhal... prostě: zjednodušit znamená jít kupředu

____________

jsou teorie které existenci zjednodušují.. teď mě nic nenapadá... prostě teorie o nekonečnosti (nic konkrétního). které věc vytrhnou z nesrozumitelných vírů okolností a vše vysvětlí a člověku poskytnou nepříjemný ale opojný pocit maličkosti v poměru s ostanímy věcmi velikostí nepodstatnými.

pak jsou teorie které věci v odvrhované ale nádherné a všeobjímající ignoranci, začnou rozebírat nekonečností všeho opomíjené, velikostí nepodstatné maličkosti.
některé člověk ví a druhé jej zaskočí. a nic není větší než cokoli jiného protože velikost je v nekonečnu nespecifikovatelná míra... až na tu kterou si lidstvo specifikovala ale teoreticky musí být mylná.

pak si člověk uvědomí svoji zásadně mylnou představu o nekonečnu a z těžka se přinutí začít znova aniž by zvážil jestli to samotné není v rozporu s jeho hledáním(asi mluvím hlavně o sobě).
tehdy vyvstane ta neopominutelná, zlomová otázka: jestli je takového hledání schopen už jen po fyzické a psychycké stránce jeho existence.
je třeba vzít v úvahu že člověk a ani nic jemu známého není nekonečné a přece něco musí být.

jeden by se nejradči odprostil (ne že bych věděl jak.. todle neni dopis před sebevraždou kdyby to někoho mátlo... to vubec ne)... ale ten lidskej život taky dost stojí za to.

a sme na začátku... uvědomit si co sem... ... a hlavně se s tim stotožnit a naučit se s tim žít.
něco jako uvědomit si co sem za osobu, přijmout to že sem osoba....... a dál do nekonečna a člověk si představí jak je na konci nekonečna a chápe vše, dojde mu že je to blbost... pak si nějak nasupluje tu neskutečnou představu nekonečna a nejradši by se tím přestal rozebírat a přišel na to nějak sám od sebe jako na všechno doposavaď. leč valnost je nejistá.


proč musí být všechny cíle reálné? abych je dokázal ve svém životě splnit? NASRAT!
chci se promítnout v nekonečnu, chci jej dohustit nebo cokoliv... aspoň jej vidět, pochopit a možná jít i dál pokud mi na tom tou dobou ještě sejde.
musí být jednoduché, teoreticky pokud někde nedělám chybu tak musí. jít k podstatě a pak už to bude jenom kousek... což znamená že vůbec nevím kam směřovat. a k tomu ještě žiju svůj život takže jsem hledačem nekonečna jen na poloviční úvazek. a možná sem v tom i úplně sám. asi sem blázen nebo k tomu jenom směřuji.. ale mě ono hledání dává smysl k žití v nesmyslnosti(přídu na to) bytí.


ps.: kdyby něco nedávalo smysl tak je malá možnost že sem to nedokázal napsat tak jak sem chtěl... samotnej text nebyl účelem

_______

láska je bizardní... čuju v ní něco neopakovatelného a možná i nekonečně zajímavého. lze jí žít víc než život.