Myslim že každý z nás může být šílený... možná jsou šílení všichni to jo... a možná všechno co je pravda je leš a neexistujou světový strany přotože země je kulatá a tak...
sem šílený? nevim... to používam furt častějc to slovo.. ale dál. sem šílený?
když je někdo šílený tak je většinou poslední kdo si toho všimne a komu to řeknou.. takže to že mi ještě nikdo (...) neřekl že sem šílený (...) neznamená že nejsem šílený.. a navíc ani poznat to bejt nemusí... prej to klíčí dlouho než to vyklíčí.. wobčas...
mám podezření že jsem.. že sem šílenej... a odkaď pramení toto mé přesvědčené podezření?.. z toho že uvažuji o tom zdaly nejsem šílený.. a vždy dojdu k tomu že TO!! SAKRA nemůžu vědět!!! je to hlubina... když o tom člověk uvažuje moc dlouho tak si najednou uvědomí jak se v tom pomalu začíná topit... a tak! spousta lidí se tam utopila aniž by se v tom koupala jako to dělam já... ale ještě nikomu kdo se ponořil moc hluboko se nepodařilo vrátit se zpět... je to neprozkoumaná půda... co víme o utopencích? víme: že jsou utopení, proč se utopily, někdy i jak se utopily, nějaký blbosti vokolo ale né jaká je utopenost a jak ji cítí... nejsme zchopni to zjistit jinak než se utopit a pak.. to je ještě víc nahovno.... je pravda že šílenci občas mluví trochu víc než utopenci ale to by se dalo přirovnat k tomu že utopenci mají zase plíce plné vody.. a tak.. považoval bych to spíš za následky... nebo průvodní jevy... nic o tom nevíme jako nic nevíme o smrti... jen to že se nikdo nevrátil... ze smrti, z šílenství? možná vrátil z obého ale co z toho? mám snad čekat metaforu světla na konci tunelu? .... Kruci! ale těch už bylo!!!!
a vo tom těď mluvim... ta kapalina je moc řídká... a já ji kopu už dlouho, jasně.. dycky změnim téma .. ale i prkno se nakonec potopí.....
možná vyplavu než mi dojde dech... třeba se něco změní... možná, nevim co. jedna "bárka" už mi hodila kruh... to jo, ale co je kruh když je člověk pod hladinou?je to furt kruh?(jistě)....
a proč sem si vrazil tendle hřebík do "rakve"? snad jen marný pokus nazvat svoji pouť do neznáma oběvitelskou výpravou. kdybych se náhodou vrátil aby byla větší šance že mi to někdo uvěří...
(však tímto tam nespěchám... ještě se pokusim otrávit sponzora nebo tak... z hloubek mam.. ne uplně fobii, spíš respekt.(dyž de o vodu) a tak se mi tam přirozeně nechce a tak se jako každý duševně zdravý člověk jež je obdařen pudem sebezáchovy... nevim co ale rozhodně něco.)
neberte to ale uplně vážně co sem tu napsal... nějak mi hrabe nebo co.*x* ;)
sem šílený? nevim... to používam furt častějc to slovo.. ale dál. sem šílený?
když je někdo šílený tak je většinou poslední kdo si toho všimne a komu to řeknou.. takže to že mi ještě nikdo (...) neřekl že sem šílený (...) neznamená že nejsem šílený.. a navíc ani poznat to bejt nemusí... prej to klíčí dlouho než to vyklíčí.. wobčas...
mám podezření že jsem.. že sem šílenej... a odkaď pramení toto mé přesvědčené podezření?.. z toho že uvažuji o tom zdaly nejsem šílený.. a vždy dojdu k tomu že TO!! SAKRA nemůžu vědět!!! je to hlubina... když o tom člověk uvažuje moc dlouho tak si najednou uvědomí jak se v tom pomalu začíná topit... a tak! spousta lidí se tam utopila aniž by se v tom koupala jako to dělam já... ale ještě nikomu kdo se ponořil moc hluboko se nepodařilo vrátit se zpět... je to neprozkoumaná půda... co víme o utopencích? víme: že jsou utopení, proč se utopily, někdy i jak se utopily, nějaký blbosti vokolo ale né jaká je utopenost a jak ji cítí... nejsme zchopni to zjistit jinak než se utopit a pak.. to je ještě víc nahovno.... je pravda že šílenci občas mluví trochu víc než utopenci ale to by se dalo přirovnat k tomu že utopenci mají zase plíce plné vody.. a tak.. považoval bych to spíš za následky... nebo průvodní jevy... nic o tom nevíme jako nic nevíme o smrti... jen to že se nikdo nevrátil... ze smrti, z šílenství? možná vrátil z obého ale co z toho? mám snad čekat metaforu světla na konci tunelu? .... Kruci! ale těch už bylo!!!!
a vo tom těď mluvim... ta kapalina je moc řídká... a já ji kopu už dlouho, jasně.. dycky změnim téma .. ale i prkno se nakonec potopí.....
možná vyplavu než mi dojde dech... třeba se něco změní... možná, nevim co. jedna "bárka" už mi hodila kruh... to jo, ale co je kruh když je člověk pod hladinou?je to furt kruh?(jistě)....
a proč sem si vrazil tendle hřebík do "rakve"? snad jen marný pokus nazvat svoji pouť do neznáma oběvitelskou výpravou. kdybych se náhodou vrátil aby byla větší šance že mi to někdo uvěří...
(však tímto tam nespěchám... ještě se pokusim otrávit sponzora nebo tak... z hloubek mam.. ne uplně fobii, spíš respekt.(dyž de o vodu) a tak se mi tam přirozeně nechce a tak se jako každý duševně zdravý člověk jež je obdařen pudem sebezáchovy... nevim co ale rozhodně něco.)
neberte to ale uplně vážně co sem tu napsal... nějak mi hrabe nebo co.*x* ;)
