toť vše k vynalézavým nadpisům.
viděl sem teď díl sg,
daniel se tam dohadoval s replicarterovou co je jak a co ne a tak. ona furt žvatlala o tom jak se množí a to je to co je správný aniž by se snažila nějak ospravedlňovat a on jí řekl že vesmír je nekonečnej ale to že vona nikdy nepochopí bo je stroj, a vona že on je taky stroj, jenže mnohem chatrnější a von že ne a vo tom to je. a mě bliklo že to asi fakt trefil....
jako mladší tak často a nyní, když se nějak nechci přemáhat, tvořím ve svých fantasiích zmetky. chci-li simulovat nějakou situaci a ne vždycky je k ní možnost nějaky spůsobem dojít aby byly podmínky jaké chci... a někdy se předcházejícími událostmi prostě nechci zabývat. vzniknou podmínky ve kterých můžu konstruktivně se spoustou uzlů a rozuzlů snít. samozřejmě že většinou se předcházejícím dějem simulované situace zabývám(většinou skutečně nejde o erotiku) a musím sahat hluboko do scifi a fantasi kapes(někdy víc někdy míň). jen málo kdy se probírám tou reálnou realitou, a je to těžké dostat se někam kdy to stojí zato abych to snil, lze to, ale cesty sou dost omezené... a tak mě napadá že při tom jak je lidstvo a jeho kultura rozmanitá, děravá jak ementál, strakatá jak saruman a fousatá jak krakonoš, musí bejt lidská bytost taky pořádnej "zmetek".
ta replikátorka se prostě množila a stravovala, bez víčitek, bez vnitřních rozbrojů... bez fantasie, bez citů, šla za jediným cílem ktreý ji plně uspokojoval. ta se měla sakra fajn!!!
jestli nás někdo stvořil, nebo snad náhoda žofka... tak nás udělal chybovými, chybujícími, nedokonalými, a slabými... nejspíš proto aby s náma byla trochu zábava. musíme bejt... sme, a někteří si to plně uědomujeme, strašně směšní. všichni
jo a stim že ona nemůže pochopit že vesmír je nekonečný... nevim jestli toho byl schopnej on... aspoň já teda když si to pokaždé pokusim plně uvědomit tak mě tou nedefinovatelností rozbolí hlava. nikdy nemam ten pocit co mívam když věci pochopim.
a s tim předposlednim odstavcem mě tak napadá .... chápu proč sem se dycky situoval do toho kašpara a baviče... je to nejčestnější cesta bytí člověkem. aspoň dle toho co sem dnes napsal.. a o tom se i možná přesvědčen že to tak je.... ale nevim, nevim! nevim, kde se to tam vzalo a tak..:D prostě sem moc ementál
tak dobrou noc a krakonoše v duši
úterý, května 20, 2008
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)