Berlin

25.06.10 chtělo se nám jet někam z prahy... na víkend nebo jen na den. snad na chatu nebo na karlštejn a pod.
okolo šesté odpolední padlo něco o berlíně, okolo osmé jsem se "nějak" rozhodli (skutečně jsem tomu uvěřil až v berlíně druhý den tou dobou)
v děvět sme si začli zjišťovat jak na to... v plánu byl autostop ( žádně skušenosti ani na jedné straně :-D). v půl dvanácté jsem měl zabaleno a "připraveno". vyrazili sme přes prahu zabalit k Navitas.

falešný start :-D

ale byli sme brzo zpět z důvodů děravý hlavy :-D. dali si pár hodinek spánku a vyrazili znovu.

start

dobalili sme a zjistili že máme jen auto mapu střední evropy (a nezjistily co všechno nam chybi :-D). vyměnili peníze a vyrazili na první stanoviště (strašně sme bloudili po praze jako by nás nechtěla pustit :-D).

kuchyňka holešovice 1145

šlo to rychle, asi pět minut než nám zastavila Helena z Moldavie a vzala nás až do Dresdenu.

dresden 1400-1600

v dresdenu to bylo na dost dloho, chvíly trvalo než nám zastavila bezejmenná paní jejíž dcera dalšího dne odlétala do argentiny dělat něco hrozně zajímavýho a pár dašních věcí co sme dali dohromady přes jazykovou bariéru, vzala nás až do berlína a vysadila nedaleko Charlie checkpoint v centru berlína.

berlín 26.06.10 18:15

dobrá věc se podařila, dostali sme se kam sme chtěli (kvalita fotografií je omezena možnostmi mého telefonu a kompozice snímků se samospouští(všechny společné fotografie) je zapříčiněna jeho tvarem naprosto nevhodným pro focení bez externího stativu :-D(podpíral sem ho čim šlo o co šlo) ).....(na tý poslední fotce sme ještě nestihly zaujmout nějakou pozu :-D... ale byla to první fotka)

braniburská brána a superstativ: batoh, nůž, šátek a kůl(dále nebudu popisovat)

Inu zajistili si technické zázemí.... turistycké informace a rozbourali stan v kempu který se nacházel v parku v centru Berlína (prima věc je že tam všichni co je to u nich třeba umí anglicky)

fotka pochází až z druhého dne ale je tam stan

a vyrazili hledat doporučený kebab a porozhlédnou se než uplně skončí den (všude je tam pěšky strašně daleko a mhd stojí peníze)

kebabárna na hlaváku

Reichstag

a na kutě. druhý den sme si pujčili kolo... na celý den a projeli celý berlín (s spálili se... kdo by řekl že to chce do berlína opalovací krém když ho v praze nepotřebuje... je tam plno volných a velkých prostranství i v centru)

v pozadí berlínská zeď

ve skle muzea: Topographie des Terrors

berlínská zeď

přes řeku Hauptbahnhof

další skovostná stativovka

Navitas> Spree> Bundestag(...)>Reichstag

fascinace Sony-centrem... ty fotky nebyli dvě

a tak dále... kolo se v berlíně fakt hodí. a nestihli sme technické muzeum (berlín neni na dva dny).
kola sme vrátili s bolavými zadky a před spaním se zkebabovali.
Předem neplánované pondělí (původně bylo v plánu se v pondělí vracet) proběhlo pěšky. navštívili sme co sme prve jen viděli a ozkoušeli MHD načerno i nabílo.

ve skle Paul-Löbe Haus

Reichstag a jeho sluneční fronta na prohlídku kde se nesmělo fotit ale byla fantastická

autobusem 100 okolo berlínských památek a Gedächtniskirche Memorial church

Gedächtniskirche Memorial church on foot a itneriér jeho dostavby

pozvolna opékaní lidé a umění

něco metra...

Holocaust Memorial (vesele)

noční reichstag

toho večera sme byli těžce unaveni, takle sem ten spánek dloouho nespařezoval. našli sme skvělou zmrzlinárnu s relativně přijatelnými cenami a skusily německé pivo s nepřijatelnou cenou. a tak dále a tak dále ale todle je výcuc.
v úterý sme se polehoučku sbalili a vyrazili ku praze.. chtělo to ještě vymyslet odkud budem stopovat a jak se tam dostanem a tak, nemělo cenu cokoli uspěchat :-D.

fascinace hlavákem ráno a kdykoliv

Mhdčekm na první stoppost, úterý 1130

někde mezi Berlínem a Dresdenem (improvizované ochrané doplňky proti slunci)

upně dementí odpočívadlo za dresdenem s kapičkou zoufalství, hladem a žízní na několik hodin :-D

Ústí nad labem ...

Pražské metro 2130

Mise splněna. s velmi úsporným rozpočtem, mnoha novými poznatky . skvělým poměrem doby plánování s oběmem dobrodružství a zážitku.(doba těšení se až převáží sirovostí a ohromením neznámem) příště nezapomenout příruční zavazadlo a opalovací krém.

říkali mu Ten jež hledá duše v kamenech.
a za zády se šuškalo že mu ještě žádná nezabrala
pak přišel mrak oblázků a nerozemlel je na prach
pronásledovaly ho tisíce kamenů, všechny omleté na oblázky
to tím mrakem, hemžil se a proudil jako pět tornád v hospodské rvačce
duše kamenů mají bolesti, jsou to nejosamělejší duše ze všech.
i v tom mraku byl kažý z nich úplně sám.
a on přece chodil a kameny budil z jejich svobodného spánku
jenže když samota se samotou se snoubí vzniká jen samota pokud se dá říkat že vzniká
a tak chodil a budil kameny aby nebyl osamělý tak sám.

ale teď už všechny kameny zase spí. dostihly ho a rozemlely.
a mlely tak usilovně že se samy rozemlely a vznikla hora prachu
prachu z muže a jeho kamenů a spousta samoty utíkala na všehny strany
nakonec hora zůstala uplně sama, spící ve vzduchoprázdnu v míru
a je tam pořád, obalena spoustou svinčíku a bahna a rostou na ní stromy
chodí po ní lidi, ale ješte se žadnému nepodarilo vzbudit jediný kámen.
zkoušelo jich to už hodně...

na kopečku seděl a koukal jak se voda zvedá.

cesta se tě nezeptá co si o ní myslíš, nebude se ji stýskat když odbočíš a nestane se že by na tebe v noci skočila, vzala tě až na konec a bez rozloučení skotačila až k moři, brodila se kam stačí a pak by kouřila nekonečnou cigaretu sledujíc nekonečný západ slunce nad klidnou hladinou. chtěl bych todle všechno tej cestě udělat, nejlíp dneska (ale to cigáro by muselo bejt nejaký fakt dobrý).

hlas zpoza, dneska poradil, že bych rozhodně během svého dlouhého života měl skusit vystupovat jako komik. aspoň to zkusit. mam na to, dokážu lidi rozesmát fakt moc, jen je to většinou kombinací mě a jich a s davem sem takle pořádně nepracoval. komik má moc, jeho hlas má váhu a může hodně ovlivňovat, necejtil bych se ztraceně. možná bych byl i šťastný.
ale nenapadá mě kde něco takového zkusit, většinově improvizovaná one man show v podzemním baru v místech kde mě nikdo nezná.... dám to do zásuvky a na blog, třeba to jednou zkusim. líbí se mi ta představa zvláštním způsobem, tak jakoby lepkavá skutečností. (a mohl by z toho bejt velice stylovej a příjemnej vedleší a tajnej přivýdělek... wow, fakt dost stylovej)

a pak ještě: venku je fakt tma, nějak se dneska třpití. třpití se nebezpečně.. je ostrá.

_________________________

kdo to je?!

post toho co pil

nedokážu si představit něco co by mě zbavilo schopnosti se smát. dycky se mužu smát sobě, proto se mam rád, sem nesmírně zábavná bytost!

až se to jednou stane. a nebudu se moci smát, budu mrtev nebo budu ten druhý. každopádně to nebudu já. tehdy se vzdalte pokud mě neznáte, bolelo by to, já znám vás. a jestli mě znáte, není co radit ale hrdinství nedoporučuji. ale vlastně sem schopen vám, ať jste kdo jeste, slíbit že to se nestane.

bude to tou diplomkou a absolutoriem a par dalšími věcmi, řekl bych. ačkoli ten pocit přichazi i mimo stres. není mi dvaadvacet, je mi mnohem víc, nebo míň, nebo nejsem. mám vzpomínky co mi nepatří a ani tejdle době, mam pocity co připomínají narození na které nemá mít žádné vzpomínky a občas se ocitám tak daleko že se nepočítám jako jednoho z nich.... vás... koho?

sýr si sám nikdy nemůže všimnout že je zkaženej. můžete ho upozornit, ale neuvěří vám, vyhoďte ho. třeba se nevrátí ale to to musíte udělat včas, všimnete si včas že je sýr zkažený?
spíš ano, ale to je většinou sýr co máte v lednici, a lednice je modla.

kdykoli přijmu za své že něco chápu, praskne jedna obruč. nemyslim to tak že mi to začne dávat smysl ale že jsem přesvědčen že chápu podstatu. naštěstí všechny obruče drží, zatím, sem mladý a mam dost sil se držet toho že morální síla nespočívá v tom co mi nikdo nemůže vzít(viz. Werich) ale v tom že mi nikdo nic vzít nemůže, dokud nic nepovažuji za vlastnictví, však já jim toho mohu mnou dát (ne že bych něco někomu vnucoval). a tak! keci v kleci!

byl bych se bil ale nebyl čas se bít. být jinde bylo třeba. trochu doufam že sem se nebil jen kuli tomu.

ještě jednou bych rád zdůraznil že jsem požil :-D a dodal bych že todle neni nic jinýho než místo kam se chodim vylejvat a neobdržel sem a možná bych i zapřel jakékoli požadavky o .... cokoli, sem rád co sem, nebudu vám lhát, stejně to nepochopíte! (a kdyby jo, tak mi to nerikejte, citil bych se nahy(ne nahy jen tak ale nahy nekde kde je to fakt nepříjený))

na hacky a cárky dneska sere pes, zkousel sem to ale nejak to nejde furt sledovat, tam pisu takle a jinde jinak a ted to nejak nestiham :-D "smich toho co požil :-D"

stalo se již pár let očekávané ale nejednané. byl sem u chlápka přes nohy. byl uplnej ortoped a měl cimru v nemocnici, nechal mě zrengenovat a vubec to vzal velice zodpovědně.
takže sem prej hyperflexibilní ale za tu cenu se mi rychlejc opotřebovávaj klouby. je běžný že se mi unavujou protože sou celkově volněji ukotvené (normalně se mi všechny klouby vrklaj jak mi ukázal) a tím se rychleji opotřebovává chrupavka. tu prej mam jen jednu a nová nenaroste. předepsal mi prášky, prej to neni doplněk stravy jako sem bral doposavaď a že to skutečně, prokazatelně funguje(byla to vojenská nemocnice, a podobný problémy sou u armády běžná věc).
mam je na tři měsíce a pak se mam ukázat, že prej když to nezabere tak už je to v prdeli s tou chrupavkou a že se mi do těch kolen podívá kamerou a přinejhoršim (ale netvářil se že by to bylo vyloučeno O.O) mi někde něco ustříhne a nastaví, někde něco přišroubuje nebo co a budu je mít plný železa.
... to by bylo jistě cool, ale asi ne až tak. sou velký a zabalený jako že to někdo myslel vážně, ty prášky, tak snad.
dokonce sem mu prásknul že šermuju a všemožně skotačím ale nezakázal mi to, mam dělat všechno jako dřív. aby prej nezlenivěly, to by taky nebylo ono a ze stejného důvodu mi nedoporučoval nosit nějaký exoprotézy. prej dokud mě ty nohy nesou, kdyby se začly podlamovat, jako že by povolili krom tý bolesti tak se mam ukázat. ale to rači emigruju, už ho vidim jak mě držej a von mi do nich seká polní lopatkou a zle se chechtá!

to bylo k nohám! a zbytek teaze? hm, svět se točí, mam pocit že to cejtim mnohem víc než kdy dřív... jako že to cejtim. zle nestíhám diplomku a bojuji sám se sebou. jak bylo zamýšleno, dovídám se o sobě plno věcí a všelijak se učím jak být správně nekonečný a nebýt příliš(nedostal sem manuál, musim ho ještě napsat). ještě se chci naučit složit jeřába, jako z papíru a už du skoro na to, ale straaašně pomalu!