dnes sem měl príma den. a včera taky.
chce se mi psát, ale mám se tak zajímavě, že mi na to nezbývá čas.
mám v hlavě rozpracovanou sociopsychologickou stidii na téma fenoménu obecně vnímaném jako spor o řidičských vlohách mužů a žen.
moc se mi líbí, a chtěl bych jí tady rozepsat, abych si ji myšlenkově utřídil.
je fantastická, opět sem dokázal k něčemu zahrnujícímu ženy (a hlavně postavení žen vůči mužům a obráceně) uvažovat skrze vědecky a došel sem relativně objektivních výsledku. při probíhajících pozorování a výzkumu se drží velice přesvědčivě a co víc, je překvapivě plná freuida, jak sem nikdy dřív nebyl schopen se s jeho teoriemi úplně ztotožnit.
dnes večer to ale nestíhám. nemám tolik času kolik by si to zasloužilo. tak jindy.
měl bych možná psát (očekávalo by se to ode mě, já bych to od sebe očekával) o mém novém bydlení.
ale je tolik zajímavějších věcí o kterých psát, že zrovna tydle věci, které je mnohem zajímavěší prožívat, nechám k prožití.
zkratkou: bydlím. bydlím v bytě. sem tu sám, a je tu spousta místa a práce. celou misi jsem pojmenoval
(pokračování až dnes... včera sem neměl čas to dopsat)
"Operace Pavilion" bude tu plno složitejch věcí. myslim že by to v některejch ohledech mohla bejt dobrá náhražka za tu legii, o kterej hodlam snít do čtyřiceti let věku, kdy pro mě přestane bejt relevantní.
je zajímavý bejt sám. doposavaď sem se tomu vyhýbal, nebo ono mě. v té skutečné formě.
dělám něco relativně velkého sám, průběžně, trávím plno času sám. víc ještě neni o čem psát.
včera sem vzal stopaře. brita a britku a thaiwance. bylo to príma. kéž bych je mohl vzít dál. je to fantastickej pocit. 15.8.2011 sem tu psal o výletě do londýna... vlastně to ani nebylo tolik o tom výletě. ale de mi o závěr s chlapíkem co nás dovezl až do postele. jestli měl z půlky takle dobrej pocit?! a to pro nás udělal mnohem víc.
ale celý to bylo zajímavý, ještě dřív než sem je vůbec potkal. vracel sem se do pavilonu (ano) a chtěl sem se stavit v myčce, už to bylo fakt třeba. všude fronty. dycky dvě až tři auta. jednou sem zapoměl odbočit a jel sem starou cestou, kterou běžně nejezdím. ve frontě tam na pumpě měli jen dva, tak už sem to koupil. po chvilce sem zaznamenal podezřelý ruch a kluk se kterým sem hodně kamarádil na základce ale který mě nepoznal, tou dobou pracující na pumpě, mě informoval že jim v myčce prasklo čerpadlo.
jel sem dál a na nejnepravděpodobnější pumpě, do které se špatně vjíždělo kvůli práci na vozovce, sem objevil myčku bez fronty. měli akci, a k mycímu programu sem dostal hadry na okno a interiér auta a nějakej chytrej sprej... něco k čemu už sem se dlouho dokopával koupit.
mytí proběhlo hladce, opět děláme parádu. (já mam nový kalhoty :-D)
seděli tam mrznoucí zakuklenci s cedulí, DRESDEN. tam neměli šanci. vzal sem je kus cesty a posadil na lepší místo. ještě že mam tak velký auto. měl sem tam plno věcí a ještě sem tam dostal tři lidi s třema krosnama.
byly fajn, zajimálo by mě jak dojely. měli v plánu berlín ale bylo už po poledni.
du tady něco udělat! mam toho tady ještě Hodně k dotažení!
neděle, března 24, 2013
čtvrtek, března 07, 2013
i dreamed of her only once. but i know it´s forever, she is forever.i dont know yet, when or if, i´m going to dream about her again.
but i know already, what, she´s going to tell me.
she´s dressed in black slimfit overalls with a lot of pockets,
she holds me by shoulders, glaring heavily in to my eyes. hers are green.
resembling green brushed crystals. hard and cold, though understanding of everything they focus on.
maybe she is smiling, i´m not sure. i´m scared.
"you´ll have to give up of all your superpowers, if you want to be able to fall love."
i laughed, and so did she. then she left, disappearing in crowd of shadows.
all i need to do now, is to wake up. and to wake up, i'll have to go to sleep.
I haven't had much of it lately.
_________________
následuje óda na obecnou komplikaci:
S tebou mám pocit že žiji!
věcem všedním propůjčuješ lesk novoty.
v mysli jsem neustále s tebou a jsem si jistý že i ty se mnou
vzdálenost nehraje roli, snad jen že ti propůjčuje větší prostor na rozeběh.
když mě objímáš, nedovedu se soustředit na nic jiného.
prosím neodcházej, prosím nevracej se,
prosím vem mě na milost a nedávej mi další šanci,
ale ze všeho nejvíc tě žádám, nezjednodušuj.
věřím ti. těžko se mi tě bude vítat, ale těším se na tebe.
není ti konce
konec
_________________
dneska moje oči v zrcalde vypadaly jinak než kdy dřív. nebyly tak hezký :-D... ale líbily se mi víc.
mám trochu obavu, jestli já sem se potají pro něco nerozhodl.
chápu že to musí přijít, ale nemusí se to přece dít potají....
but i know already, what, she´s going to tell me.
she´s dressed in black slimfit overalls with a lot of pockets,
she holds me by shoulders, glaring heavily in to my eyes. hers are green.
resembling green brushed crystals. hard and cold, though understanding of everything they focus on.
maybe she is smiling, i´m not sure. i´m scared.
"you´ll have to give up of all your superpowers, if you want to be able to fall love."
i laughed, and so did she. then she left, disappearing in crowd of shadows.
all i need to do now, is to wake up. and to wake up, i'll have to go to sleep.
I haven't had much of it lately.
_________________
následuje óda na obecnou komplikaci:
S tebou mám pocit že žiji!
věcem všedním propůjčuješ lesk novoty.
v mysli jsem neustále s tebou a jsem si jistý že i ty se mnou
vzdálenost nehraje roli, snad jen že ti propůjčuje větší prostor na rozeběh.
když mě objímáš, nedovedu se soustředit na nic jiného.
prosím neodcházej, prosím nevracej se,
prosím vem mě na milost a nedávej mi další šanci,
ale ze všeho nejvíc tě žádám, nezjednodušuj.
věřím ti. těžko se mi tě bude vítat, ale těším se na tebe.
není ti konce
konec
_________________
dneska moje oči v zrcalde vypadaly jinak než kdy dřív. nebyly tak hezký :-D... ale líbily se mi víc.
mám trochu obavu, jestli já sem se potají pro něco nerozhodl.
chápu že to musí přijít, ale nemusí se to přece dít potají....
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)