na všem něco je, a propo:

dva opakujícíse sny. respektive dvě věci co se mi často oběvujou ve snech v poslední době.

mám jeden z předních zubů z půlky z plastu... nebo čeho. jazykem rozpoznám že není můj (vlastně je můj, jedinej můj zub na kterej mam účtenku) a tendle zub se mi v těch snech vyklává, jako by ta půlka co neni ze mě byla uvolněná. tou dobou si nemůžu pomoct a strkám do něj jazykem. mám pocit že bych neměl ale nemůžu si pomoct. většinou se nestane že vypadne. stalo se to snad jednou a byla to neskutečná úleva.

(ve skutečnosti drží pevně a uvědomuju si že bez něj to nebylo ono... ještě si to živě pomatuju)

motiv druhý.
mám nový nůž. ten starej co sem sebou nosil pět let každý den už dosloužil. byl rozvyklaný a už se z něj postrácelo moc šroubů a čepel už nedržela ostří ani měsíc. klechtal a čepel se vyklala v lůžku. typickej znak levnýho nebo starýho otvíracího nože.
ten novej nebyl levnej ale ani drahej. vyklat by se ale neměl. a nevyklá se, zatím. ale zdává se mi to tam jak se posere. klechtá a vyklá se a nedávno sem na něm jedou (ve snu) objevil i stopy rzi podél ostří jeho nerezové čepele.

všechno to lze vysvětlit několika způsoby. pomocí zdravého rozumu či použitím různých klíčů, lepších a i těch pofiderních, a většinou to dává obecně ten samej význam, nebo dost podobnej.

a na dnešek se mi zdála hrozně vtipná věc.
zdálo se mi že bdím. celou noc sem probdil ve snu.
ve snu sem ležel v posteli ve které sem spal, a koukal sem na strop, serfoval v mobilu na internetu, premejšlel o životě, o práci, o ní, o budoucnosti a minulosti, splétal sem si nějaké ty fantazie a přel se sám se sebou o věcech kterým nerozumím. nic nestandartního.
myslel sem si v tom snu, že sem celou noc probdil. až když mi začal zvonit budík v mobilu kerej sem měl v ruce. v tom snu, a něco sem na něm dělal. ale nezobrazilo se to na obrazovce.
furt nic, budík zvoní, až mi došlo že to jde odjinud, pak sem zjistil že sem v jiné pozici než mi to přijde a pomalu sem procitunul. telefon byl na nočnim stolku, tak jak sem ho tam večer odložil.
měl sem radost, že sem ráno aspoň na chvíli zabral, ale pak sem si uvědomil že sem vlastně prospal celou noc.

to už nevysvětluju tak snadno. věc komplikuje to že v poslední době sem bděl dost často. ne celou noc. ale klidně celý hodiny. a nezdálo se mi to.