možná... ale jenom možná. bude načase dospět.
aspoň jeden z nás... že by se obětoval.
jakoby uplně... ne jenom jako. nemyslim předstírat dospělost. předstírat že problémy dospělých lidí jsou pro mě jakkoli relevantní, ale opravdu opustit dětský svět.
ne.. jinak. v dětském světě už dávno neoperuji, ni ve světě dospělém. to byla neexistující veličina, co sem použil.
nevim přesně co to znamená, kde je ten přechodnej bod. pár si jich dovedu představit...

kruci, todle je marný.
abych nemlel sračky. potřebuju se zklidnit, potřebuju se konečně rozhodnout kým budu.
nebo vlastně ani ne kým že budu, uplně by stačilo se rozhodnout že budu někým..

a taky bych si měl udělat čas na pořádnej příspěvek.
zase jednou, po dlouhé době. napsat něco co by se mi samotnýmu opravdu líbilo.