BLAST!
what emotions! so many of them and such a diversity. and so strong!
i have even lost my Jedi cool... few times already!
that heavent happened to me for about seven years... since i´ve got out of puberty i think.

například teď sem fakt strašně smutnej. uplně jako štěně. útěchou mi však je zkušenost, že to zachvilku bude zase uplně naopak. doufam (ne, já si zároveň uvědomuju, žo to tak bude, ale zároveň se uplně stejně bojim že by třeba nemuselo... really interesting)
takže buď o mě usiluje temná strana síly, nebo se má síla žačla zvětšovat víc než zvládam zpracovávat pži štávajícím nastavení. možná opět přišel čas osvěžit si základy.

pouštim si starwars... neni zbytí. mam pocit že sem zase nazačátku.
ještě že bytí strašnym drsňákem a frajerem sem se nenaučil rozumem ale prostě v to duševně dospěl. protože kdybych měl zapomenout i to, tak sem asi pěkně v řiti. takle, bych řekl to dávam v nějakejch sebeůctu umožňujících mantinelech.

chci říct... teda, chtěl bych říct, ale neřeknu.

okey, už mě dobíhá hlad... nálada se bude měnit... vlastně pomalu mění.
už nemam pocit že bych měl psát a už vlastně ani že bych chtěl psát.
BLAST!