poslední příspěvek zase na nějakou dobu... protože kdybych takle pokračoval, zředim to tu tim paexistencialismem na něco pohrdáníhodného. a to by byla strašná škoda!! že! (jistě že... ne fakt, mam to tu rád... uplně s vážnou tváří... je tu pár hezkej příspěvků za těch třicet nebo kolik let.)

ale ještě jeden neupřímnej a zmatenej žvást si tedy ještě dovolím.
(to s tou neupřímností je strašně důležitý, a znamená to plno věcí a ještě je nedovedu pojmenovat... a mam z toho trochu husí kůži. a mam pocit že na to lze tak jedině zapomenout, protože na to prostě nepřijdu. ale to neni uplně z mýho slovníku... takže vlastně jak říkam... zmatený. dřív sem dovedl, cizim lidem v hospodě, který nikdy v životě nepotkam, co je zajímalo co si myslim, říct co si myslim.
zdá se že to už je pase... a to sem tolik chtěl. ale prostě sem ten obraz nedovedl dát do slov. dycky sem řekl půlku... něčeho na ten způsob, pozpátku. sice to působilo tak, že chtěli ještě víc vědět, co že si to myslim... ale já to tak nemyslel. fakt sem to nedovedl. a to bylo a stále je skličující (to je dobrý slovo... mnohem lepší než třeba úlet))

_______________

takže. tuhle sem, tak jako spousta lidí předemou, a možná i delfínů a kočkodanů, vypozoroval. že smysl pro humor je výsadou neprivilegovaných, ctí neúctivých, velikostí přímo úměrný hloubce úpadku od duševního standartu daného jedince. (teď mluvim o mužích... jak je to se smyslem pro humor u žen nevim... ale to je tak s více věcma. takže jedem dál) kupříkladu klaun kterej se považuje důležitejším krále (ačkoli si to nemůže dovolit nikomu říct a nikdy to nikdo nepochopí), dovede bavit lépe než ten klaun co je rád za svůj úřad, protože doposaď házel hnůj a je všeobecně vděčný. uplně špatný pak je, když začne vtipkovat pan král.
ale o panu králi se nikdo bavit nechce. klaun je přece zajímavější! (ehm ehm)

(tjn, ještě nedavno sem se viděl trochu jako klauna a jistě sem tak působil... ale párkrát se ke mě doneslo že vypadam jako chlápek (!!!) co si to s nim neni radno rozházet... teď někdy se to muselo stát. se divim že mě doma poznaj.)

ale zpět k humoru. můj dobrý přítel UU (první písmena jména jsem schválně zaměnil abych zamezil indiskrétnosti)
tendy můj přítel UU má práci na hovno, peníze má krátký, o princezně(*) ani nemluvit(rohodně to tu nečte... tak případně nebuď vztahovačná!) a vlastně krom tý práce moc věcí nedělá. a humor má břitší a břitší, až si vedle něj přídu jako ... sova(ta neni moc vtipná). pár let zpět to bylo naopak... já sršel ostrovtipem a on se měl dobře a humor mu stačil zprostředkovanej.

kam mířim... a teď asi nedovedu bejt upřímnej ani sám k tobě. já totiž fakt nevim jestli se mam dobře nebo ne. ale vim!... rozhodně mam pocit že sem zbytečně nudnej! nějaký ta satira by neuškodila!

ale při aplikaci vzorce který jsem předestřel. se buď nemam špatně, a nebo si už nepřídu důležitějším krále...
jako furt sem supersexy brontočlověk, chytrej jako mistr tříska. ale asi mi to nepříde tak důležitý jako dřív.
okey to je první nápad a ty bejvaj nejlepší.
Takže! máme kurz. (a to to stačí sesmolit) s humorem násilně vyhlížejícího chlápka mě vlastním ( :´(?! ), je třeba vymyslet, co mi to příde důležitější než to jak strašně sem úžasnej.
ale hlavně už kupředu, protože todle je křeč!