vrátil se ke mě oheň.

bylo mi nevimkolik, tři? čtyři? spadl sem do ohně. 

spálil sem se a hodně to bolelo. ale nic se mi nestalo. popáleniny si nepomatuju, puchejře, nebo cokoli. pomatuju si že sem byl v ohništi.

ve skautu mi o pár let později dali do ruky sirky a naučili mě oheň vytvářet a ovládat. byl sem přirozenej talent. oheň mě bavil a já mu rozuměl. nikdy sem to nijak nepřeháněl, nebo se v tom nevyžíval, to ne. jen sem prostě uměl dobře dělat oheň. jedna sirka byl standart, pokud byla vůbec zapotřebí. věděl sem jak co hoří a co kterej druh plamene znamená.

pak sem se před pár lety odmlčel ve venčení a k mnoha ohňům sem se nedostal. tak jedině ke kamnům.

když sem se zase dostal k přípravě ohně, nedařilo se mi. potřeboval sem k tomu papír a sirek klidně třeba deset než sem to přiměl hořet.

myslel sem že sem to zapoměl a bylo mi to docela dost líto. párkrát sem se i spálil.. o pánev, nebo o cigaretu a měl sem z toho puchejře a fujfuj a teď sou z toho jizvičky. 

byl sem tendle víkend na soustředění a dělal sem oheň. nezapoměl sem. vrátil se ke mě. šel mi snadno a dobře. když sem do ruky vzal dřevo, věděl sem co s nim a kam s nim a všechno šlo fajn. několikrát sem se spálil, když sem s nim blbnul, ale věděl sem že nebudu mít popáleniny. puchejře zmizely do rána.

piplal sem si ohniště, vyhrál sem si s přípravou uhlíků a hladil sem hořící dřevo, prostě sem byl moc rád že sme zase pohromadě. mám deku načichlou kouřem a nehodlám s tím nic dělat.

bylo to velice uklidňující a myšlenky beroucí. prostě přesně to co sem potřeboval.

nějaký věci se změnily. myslim že sem se bál. hodně sem se zlobil, kvůli blbostem a některý věci co normálně   nevnímám mi nebyly jedno. nedovedl sem se soustředit. jen na ten oheň.

mám z toho soustřeďka rozporuplný pocity... ale ačkoli to bylo nenáročný a nudný, dovedl sem si utahat tělo. takže asi dobrý... tak sem to dycky bral.

nepodařilo se mi opít. Hodně sem se snažil. chtěl sem se vynulovat, ale nepodařilo se mi ani se picnout. 

motal sem se, točila se mi hlava a tak. ale s myslí sem nehnul. tvrdohlavě dlí na prameni a žádnej odvaz se nekoná. restart je pase...

chtěl sem ti toho napsat mnohem víc. nějak sem to měl v hlavě, ale už nemam. 

oženil sem se!

s matějem. obřad a všechno! naučil se mi říkat "drž hubu", "demente" a "píčo" (ještě než sme se vzali) je to zábavný :-D. nevim jestli mu na to nějak reaguju nebo ne... myslim že ne. ale nevim! každopádně mě to baví.

dál stojí za zmínění taky: AU!!!...!!!...?!?!?!!! ...

potom taky: fuck a duck

taky sem se myslim cejtil jako jeden z nich... z lidí. víc než kdy dřív. proto sem se asi bál. sou strašně statečný, jestli je to takovej pocit jako sem měl já.