jako ta znělka z pondělka
neulpěla mi na rtech její rtěnka
sem strakatý jako strouha
pod kůži vpily se mi její doteky
vzpomínka se mnou cloumá
na její vůni a ve vlasech květy
rty si nemaluje, ani vlasy nezdobí
jen moje představivost si hrála
když včera usínal sem bez ní
snil sem o tom jak se smála
noc byla pak příliš krátká
když nevzbudil sem se vedle ní
má brýle jak dva popelníky
skákávám do nich kufr
bych vylovil její oči
jako ze dna moře kameny
nad hladinou sou pak větší
mám pro ně slabost
čítám si v nich pro radost
na dnešek sem dlouho spal
a tak tu melu kraviny
je na čase abych toho nechal
než dostanu do tlamy
___________
BOŽE existuj, bude to tak pro všechny jednodušší! :-D
(ps.:ano, u té části s kufrem sem se maniakálně chechtal)
neděle, září 12, 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
zemřela, však není sama
zvídá proč už není,
utopena v popelníku,
pokryta lučním kvítí...
takle retrospektivne je to strasne ubohy.. ta basnicka :-D(spousta prace na pocitaci a kafe... znate to) a ten komentar nevim co znamena. ale treba zachvilku budu
spousta práce, zahálka,
hodně kafe, morálka,
spousta keců, normálka,
hodně prdů, fekálka...
Okomentovat