stále nenalezen ale je blízko a já ho cejtim. mě.
neska sem měl strašně vysmátej den, nešlo to zasavit, musel sem spoustě lidí bejt dost otravnej ale.... nemohl sem si pomoct.
směju se zlejm věcem... sem zlej na mí okolí... a nikdy to nemyslim špatně. znamená snad že když neberu bytí zlým za zlým bytí, jsem pak zlý?
no asi jo. tak co no? co s tim? no co no? nic, sem... ale zase se mi někdy stane že sem nevysvětlitelně hodnej a občas o tom ani nikomu neřeknu aby mě za to chválil. no, a to znamená že sem fakt zlej protože pokud se o čemkoli co uděláte nikdo nijak nedozví, nejedná se o skutek. což usuzuji na základě faktu že: člověk je čistě sobecká bytost(nebyla by kdyby to tak lidi nepojmenovaly), člověk není lidskou bytostí není-li ve společnosti lidí.(občas ani to ne ale proč by sme se v tom dloubaly... ještě by sme došly k tomu že je to naprostá pravda), a z řečeného ,,pro druhé člověk činí kvůli sobě a pro sebe kvůli druhým"(což sem asi řekl jenom já protože si nepomatuju že bych to kdy takle slyšel... je to dost o tom prvním se sobectvím ale ne uplně, a taky se v tom nehodlám vůbec vrtat, rekl sem)
a na základě oné úvahy se skutkem a neskutkem sem nyní schopen sám před sebou ospravedlnit spoustu těch.... věcí co si sám vyčítám. ale ne všechny... vyčítám si i nějaké věci kde figurovali "druzí"... ale nelituji ničeho (to je teď in)
dnes sem uvažoval jeké by to bylo roztrhat lovené zvěři hrdlo.. a ta představa se mi fakt až fakticky líbila. (zařadil sem to na listinu přání co by se jednou mohly vyplnit(to sou ty co se nikdy nevyplní ale naděje neumírá))
Žádné komentáře:
Okomentovat