aby to tu nestálo!
a hlavně protože sem byl upozorněn že nic nepíšu.

ne že bych nepsal.. jen sem nic z toho co sem psal, nedopsal a nepublikoval (pokud to není příliš honosné slovo... ale je pravda, že mít blog a umět psát je v dnešní době dostatečný základ pro stání se publicistou.  dále totiž není třeba nic, aby člověk mohl poučovat pravdychtivý národ o hodnotě života oněch či druhých. rozebírat otázky sociální, či geopolitické a být čtenější a následovanější než ruiny skutečných médií ve kterých je vše psáno aspoň ve stejném duchu, jako dřív, když to ještě nebyla snůška lží (far far away), čímž se stávají mnohem hůře stravitelnými.)

ne.. nic o tom nevím. český tisk nečtu na zprávy se nekoukám a nenávistné české buranstvo, více či méně zdařile ignoruji.
a přece, od lidí které ignorovat nemohu nebo nechci se ke mě dostává tendle informační hnis v podobě toho co považují za vlastní názory nebo čím se zabývají jejich mozky, když si myslejí že si přemejšlejí o čem chtějí.
a když to není jenom o tom že maj chvíli času a říkaj si že teď je ten čas kdy se vlastně zamyslej, a vypadá to přibližně jako když dáte na šimpanze patřičnou čepku a rázem je z něj ve vaší fantazii sherlok holmes.

můj vztah k lidem se nijak nezměnil. když sem tvrdil že je miluji tak sem nelhal. stejně tak jako když sem tvrdil cokoli jiného... myslím... asi sem toho tvrdil dost.
ale není nic horšího než když se někdo, koho milujete, chová jako naprostý idiot. jako nebezpečný idiot. (mluvím o lidech, o ničem jiném, tady překvapivě žádná metafora)

______________

jinak sem šťastný muž! pomaličku tloustnu na vyvážené stravě a přiměřeném stresu, mám ženu která mě stimuluje a dává mi žit ve světě který mám nade vše rád.
zítra jedu na soustřeďení boxu, kde po roce bez pohybu, jistě zahynu. Ale neměnil bych. myslím že sem spokojený a v těch chvílích kdy mi to tak nepříde, tak to působí spíš jako že nejsem zvyklej, než jako že mi opravdu něco chybí.

ano, půlrok, nebo jak dlouho jsem nepsal je dlouhá doba. a ano měl sem spoustu velkolepých nápadů a plánů a spousta z nich padla tak jak přišla, jiné mi chvilku vydrželi, a další sem si uložil na později. a ten kterým se zaobírám nyní!!! je že si udělám papíry na letadlo, pak další větší a pak pojedem do světa (kamkoli... třeba do ameriky! nebo do prdele! na měsíc taky!!!) a tam si najdu práci jako pilot... čehokoli co létá.
ano, jak z tónu vyplývá, přicházím nejspíš o další iluzi :-D. místo abych tady žvanil, měl bych se učit. ale je to náročnější než sem si myslel. (ne o moc) a moje tupost vůči matematice a fyzice se projevuje s každou stránkou učebnice více a více.
takže jsem posledních pár dní poněkud nazlobený sám na sebe a svoji neschopnost se učit, soustředit a na to že sem ve škole vůbec nedával pozor (nevyčítám si to, jen se zlobím), na nedostatek cílevědomosti a náladovost která je mým největším nepřítelem co pamatuji.

Ale co! sny nejsou od toho aby se vyplnily, sny jsou od toho aby jsme měli pro co žít, když všechno ostatní selže.
moje práce... mám jí rád. ale nechci už jí dělat. musím dělat něco jiného. (třeba pilota :-D ) tady se buď budu neustále stresovat a přemáhat, což mě bude stát zdraví. nebo to přestanu brát tolik vážně a v tu chvíli mě to přestane bavit, motivovat a když kvůli tomu o tu práci nepřídu, tak to bude ještě horší, neboť se proměním v stroj na vymejšlení věcí a zůstanu jím navěky.

takže se jdu učit... nebo aspoň dát přílušnou čapku na šimpanze a číst slova a věty v učebnici.