už bych zase měl něco napsat:

its always better to be fooled from time to time, than to be suspicious!


i mean i wasnt fooled and if so, i dont know of it. obviously. i dont even feel being fooled.
im suspicious! and its not working for me!

strašnej nezvyk. ani nemam dobrej důvod. mam velkej důvod. ale neni dobrej.
všechno ve mě mi říká že můžu věřit.
a ten velkej, jedinej důvod. ta jizva na tváři mé důvěry se šklebí a všemožně se mě snaží přesvědčit abych nevěřil, abych se schoval, abych se zlobil a rval si maso z duše.
neni to dlouhodobá věc. je to čtyřdenní očistec ze kterého nevím jaký vyjdu. doufám že takový jaký jsem do něj vešel... šťasný jako naposled velmi velmi dávno.

a ona jizva mojí důvěřivosti je, tak jako veškeré zlo, plodem její slabosti. *
in short: i was reluctant to trust, to open my self, as one should, as i always do.
and that gave way to situation that have proven rather hurtful. my trust was broken as any recklessly build parry, and the soul caught a blow.
it bled for a bit, thouht it appears the soul of mine, that downy freil lump of silly dreams (as i always imagined it) is not an easy nut to crack.
i learned to trust again, yet, new situation of similar proportions to the last one when i got hurt, appeared.
all is different now, i have all the reason to trust now.... non to be insecure.
but there is a scar.
what to do, what to do..

*(nebyla to jen moje vina... logicky nebyla ani v nejmenším. vina je něco co se rozděluje na základě nějakých měřítek a nároků za nějakým účelem. a velice často se hledá tam kde ji není třeba. jako tady. neřeším co sem udělal špatně, řeším co sem mohl udělat lépe. ne abych se cítil špatně za sebe, ne abych se poučil do budoucnosti (:-D to sem už naštěstí vzdal)... ale prostě protože mě zajímá jak věci sou, jak věci byly, jak věci budou a jak fungujou. dycky mě to fascinovalo... proč je co jak. čim víc světu rozumim, tim líp dovedu budovat světy své.)

takže pondělí... pozítří... nevím co bude. možná bude všechno jako před třemi dny. možná to bude ještě lepší! možná zmizí jizva. možná bude všechno špatně a už nedovedu pokračovat v něčem co mě tolik naplňovalo. možná a možná a možná.
nemůžu nic dělat. nezbývá mi než čekat. to je další nezvyklá věc! 
jedna z výhod bytí čechem: všude tu máme plno levnýho dobrýho chlastu za příjemný peníze.
that makes all soul aches so much more bearable!

_____________

taky přikládám drobné vyjádření k tomu jak tady používam češtinu a angličtinu hala-bala:

spousta lidí má plno názorů. čim hlasitější, tím hloupější. víme.
nemyslim tu spoustu lidí tady :-D...
myslim takový ty kidy o tom že v čechách by se mělo mluvit česky a tak.
(šakt tady všichni mluvěj česky, ve všech jazycích... asi protože správná výslovnost zavání přízvukem (jinym než k pláči českym) a to je pretentious)
jako proč? co tomu jazyku kdo dluží? jazyk neni něco čemu se dá něco dlužit. jazyk je nástroj komunikace a předávání informací. a podoba informací, jejich cestovní kanály a směry výměny se mění a naše nástroje se musí měnit s nimi. jinak se může, že budem řešit furt to samý dokola.
čeština je super, je krásná a kdyby jí něco šlo dlužit, tak ne jenom kvůli tomu, ji naučim svoje děti. ale dál je mi putna jak moc na ni kdo chce lpět.
si představte že by se tu mluvilo jako před třemi sty lety. bych se na to vysral uplně a adoptoval něco použitelnějšího při první příležitosti.

napsat že je to můj blog a můžu si tu psát jak chci, by bylo stejně tupý, jako když někdo někomu říká ať nepoužívá jinej jazyk, když ho pořádně neumí.
neni to můj rodnej jazyk.. angličtina. neni. neříkam že mi to dává právo ji používat špatně, ale ani ten svůj rodnej jazyk tu nepoužívam zrovna s respektem. a ne že bych to tak myslel... spíš mi prostě gramatika nikdy nepřirostla k srci. takže to nechám jinejm. každej se hodí k něčemu víc a k něčemu míň.

šlo by pokračovat, ale nemělo by todle tady pod tou čarou, bejt delší než vlastní příspěvek.

podstatou je: i hate it, when somebody think they know better than me. its bullshit, i know overythink better than anyone and im always right. really, almost always! :-D