and again, all was well, yet still!
deep within, i was yearning for freedom. freedom of myself.
for only thing, that ever holds me from what i want, is myself.
and myself is everything that i know of this world.




so i quit wearing shoes, began wearing a skirt and restricted all my hygiene to wiping my ass after a dump.
... to begin with...

What a holiday that was! first long one, after two years of me being the guy who is the work that he does.

mimo několika pěkných historek sem si přivezl nataženej loket (ano... byl mi prolomen, vrátil se, bolel a pak přestal... ta gumovost má svoje výhody.)
měl sem nejlepší hostinu v mé skromné historii.
po dlohé době sem masivně šermoval.
poznal sem dobrý lidi, dobrym způsobem.
potkal spoustu lidí z daleka a dlouha. a se spoustou z nich, jakobych se nikdy nerozloučil.

což by byl započatej nějakej soupis co ničemu neslouží. vlastně se jenom loučím s volnem které mi zítřkem končí. myslim že sem v tom byl docela dobrej. v bytí volnej.

teď je tam pár věcí, i mimo práci, který prostě musim zvládnout. je to na spadnutí, jak sem si bytostně uvědomil. a není čas ztrácet čas. je třeba dál růst, nepolevovat a to nelze bez potravy. (nemyslim svaly... ty už asi větší nenaženu, zase se mi začínají dít věci zajímavější, než se ctyřikrát tejdně servat a zpotit.)