neumělá a narychlo vytvořená fotka o mnohém nevypovídá, ale tadle fotka je jiná je, skvělá, impulsivně a naturalisticky vytvořená a vypovídá o sajrajtu v mém koberci.
musím říct že jsem s dílem spokojen a překvapen že sem nenarazil na háčky v překvapivě jednoduché konstrukci.
navíc to byla fajn práce, taková malá piplačka s velkou odměnou.
o proti dvěstěpadesátikorunovým v hayashi koupeným jsou lehčí. náhodně rány z nešikovnosti bolí méně a člověk se jich tak nebojí. ale nemám z nich ten respekt který vzbuzují ony černé tradiční japonské nunchaky, jak jsem o nich posléze zjistil. ty jsem nefotil, ale člověk se s nimi cítí mnohem víc vyzbrojen a má mnohem větší pocit řemdihu v ruce.
tak jediné co mě mrzí je že nemám ve svém pokoji ani jinde po bytě dost prostoru abych s nimy mohl cvičit, pár technik se mi do pokoje vejde ale nemůžu to rozjet. blíží se zima a věřit že si pravidelně udělám čas s nimy někam vyrazit ven by bylo krátkozraké. však nemám to vplánu a nedoufám v to dost aby se to mohlo náhodou stát.
___________
nyní z jiného soudku.
dneska sem měl den pod toho nejmenšího psíka. postavil se mi autoCad. naprosto odmítavě a vzpůrně se mi vzpouzel celých pět hodin co mi pro rýsování ve škole vyhradily a ty tři co sem si vyhradil sám.
třikrát sem rys na A0 tisknul, třikrát se to posralo a dycky jinak ale dost podobně na to abych z toho rostl. chybu sem napravil a tak vyskočila někde jinde a já se cítil jako candát co ho moc rychle vytáhnete z velký hloubky. očička pálila, čas pálil a pádil, a pak sem pádil domu kde sem si dal chleba s máslem a se solí abych zase vypadnnul na španělštinu.
minulý rok jsem chodil na francouštinu ale ta mě prostě nevzala a ještě odpudila ale v dublinu sem přišel na chuť španělštině a tak sem si řekl že sem mladej a na vrtochy mam právo. je to zatim fajn a sem spokojen že sem se rozhodl jak jsem sem.
__________

takle to vypadá když si s autoCadem rozumím, a to nejde jen o takovýdle radůstky ve volném čase, některé z vizualizací nedávných školních prací se mi rozhodně také povedly ale to bych sem strkat nechtěl.
jen ještě vědět jak zařídit aby se ten obrázek zvětšil ve vlastním okně. hodně sem si hrál s některýma detailama které lze v této velikosti přelédnout ale co. uznání sklidil už ve škole a mám z toho moc hezké pozadí plochy.
je pravdou že sem chtěl ještě rozsvítit trysky a tak ale to bych nemohl tvrdit že sem to kompletně vytvořil v cadu07. ....třeba časem.
___________
tuhle sem se zamyslel přoč se v sobě tolik pokouším potlačit romantika a napadlo mě že možná proto abych ho zachránil. a pak mi celá ta myšlenka utekla a já dál zíral jak za voknem trmvaje prší a tma se tváří svěže.
7 komentářů:
Romantici trpí.
Bojíš se?
Romantici trpí.
Bojíš se?
JjJana
tak v tom právě ještě nemam uplně jasno
takhle mě vynechat ze spoluautorství nunchaků... styď se...
jen sem chtěl vědět jestli to tu čteš... dybych se zeptal přimo tak řekneš něco jako vo ty sračky nestojim:D
protože si takovej zmrd a chápeš se příležitosti bejt na mě zlej kdy můžeš!
ale jo, prady mi s tim taky helpnul.. už se třeba nelekam dyž někdo začne zběsile prchat dyž si zapnu formátotovací pilu:D
takže jako dík plyšáčku :*
ted jsem sem asi po 3 měsících páchnul, takže si o sobě hnedka něco nemysli, jooo!?
jinak to tu páchne pořád stejně a ještě bys měl doplnit že bez mýho objevu revizního obláčku bys nikdy v cadu nevytvořil to co si vytvořil, pořád by ses jenom potácel v bahně a plakal, takže bys mě měl uctívat a ne jen mrdat do zadečku...
s láskou tvůj prady
Toho romantika je škoda, někomu rozhodně hodně chybí...a to myslim smrtelně vážně. Neuškodilo by občas ho pustit ven.
Okomentovat