ahoj světe

včera na večer sem se vrátil z irska.

byl sem v dublinu na dvoutýdením kursu angličtiny a přivezl sem si diplom. potkal sem lišku, tuleně a možná lachtana, spoustu lidí, nějaký hezký baráky a přivezl sem tři mušle.

vcelku sem si to užil až sem neska spal do dvanácti hodin.

potkal sem spoustu nový lidí a přátel a dokonce sem s nima i poklábosil ačkoli s některými to bylo těžší.
auta jezdily v levo, nikdo nemluvil česky, jídlo bylo nečekaně dosti jiné, klávesnice byla nudná a chudá, měl sem přístup jen k maku, počasí bylo nevyspitatelné a já se divim že sem z toho nepřišel o rozum, naprosto vytržen z kontextu a známého bytí sem si to nakonec i docela užil.
s městem a jeho organizací sem se sžil vcelku rychle posílen věčně zmítanou a těžce pokoušenou nadějí, že to všechno musí být založeno na logickém základu.
dva týdny sem bydlel ve zpočátku cizí rodině, žil sem ve starém domě uplně nahoře ve druhém patře pod střechou a z oken hleděl na archanděla pozvedíjícího meč ku obloze.
zjistil jsem že i průměrný český vidlák může mít v očích víc jistoty o sebeurčení v čase, než průměrný italský student university.
zjistil sem že jaksi záhadně umím z ničeho nic ubalit dobrou cigaretu. a to sem to nikdy netrenoval.

měl sem absťák svého meče a chyběla mi žena... ta moje hlavně.

co se kurzu samotného týká a nebudu mluvit o zajímavých lidech a jejich pozorování, bylo to fajn, gramatika byla nudná ale měli sme na ni hodně pěknou učitelku a tak sem nespal a konverzace byly většinou i vcelku zábavné.

zpočátku sem se bál že nebudu rozumět ani dyž sem mě zeptaj jak se menuju ale nakonec sem rozuměl všemu. angličtinu sem si skutečně zlepšil jak bylo předpovězeno.
ujistil sem se že španělky sou skutečně moc hezký, že lidi směrem na jihozápad od čech neumí pít. že francouzská rugby musí bejt něco uplně jinýho než jakákoli jiná chladnokrevná... a s tim sou si udělal drobnej obrázek o tom že teplokrevní lidé- italové frantíci, španělé a pod nic nevydrží ale zase žijou o pár let dýl a studenokrevní naopak.... je to skyca.. jde to nějak stranou zdravému rozumu, ale nějak mi to tak přišlo.

jo taky sem se naučil jednu důležitou věc, nevadí že se neumíš vyjadřovat přesně a že třeba řekneš jen půlku a nebo prostě nevíš jak vysvětlit co potřebuješ.... nikoho to stejně nezajímá... všichni se zajímají o to aby samy dokázaly říct to co chtějí tak jak to myslí... a tak sem si uvědomil jak je nedůležitý myslet dyž chceš mluvit a jak hloupý je mluvit dyž můžeš myslet. jak je sobecký mluvit o smysluplných věcech když se žvástá o nesmyslech.
a z toho plyne že samomluva je jeden z nejčestnějších způsobů jak si ujasňovat věci jež je třeba prosít vzduchem.

dále sem zvěděl že mám humor jako hug grant.. že dyž si rozpustím vlasy tak vypadám jako villiam valace, že vypadám a mám stil jako postava z hellsinga(toho anime) a to sem se tam snažil chodit oblečenej jako slušnej člověk a ani sem nebyl tak často v černej.... zároveň sem pochopil, že když něco potřebujete tak vás to míjí a dyž už je vám to levé bude vám to skákat do náruče a snažit se olíznout vám ucho. a s tímto poznáním se mi při pohledu do budoucnosti dělá smutno až si říkam že bych snad měl přestat psát do blogu.

to je asi zatim, dost, časem možná i vylovim nějaký fotky z mobilu a časem mi nějaký možná pošlou i moji teplokrevní přátelé.


to je jedna z věcí co mi fakt chyběla... možnost žvástat si... čeština mi tam přišla taková nepatřičná.. dokonce i v mym pokoji. a aniglicky přecejenom ještě nenamluvím odstavce tak abych nemusel přemejšlet o tom co budu říkat tak abych mohl přemejšlet o tom co říkám. nebo tak nějak.... teď koukam na trpaslíka dyž to píšu a tak se mi o tom nechce přemejšlet znova ale dá se to sna d pochopit i bez přepisování... a dyž ne tak je mi to jedno... záleží jen na tom co si myslim... protože nic jinýho pro mě nemá žádnou hodnotu a to co si myslim sou moje hodnoty všechny a jediný. sdílení myšlenek a pocitů je jediná skutečně krásná věc. a to se na blog nehodí, to bych rovnou mohl mít humor jako tom hanks.

ha ha

good night my fellow earthygens